ČESKO není totéž, co ČECHY,
CZECHIA není totéž, co BOHEMIA.


Česko a Čechy byla kdysi dávno synonyma. Ale to už neplatí asi 200 let! Slovo Česko (anglicky Czechia) se postupně stalo pojmem pro celé území Čech, Moravy a Slezska.


Informace o tom se objevuje např. v Akademické příručce českého jazyka, str. 212-213:
"V průběhu 19.století se jméno Česko objevovalo sice poněkud méně často, zato však již také jako název pro celé české země (tedy pro Čechy, Moravu a českou část historického Slezska ..."     Vydalo nakladatelství Academia, 2014,   http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=725

 

NEŘÍKEJME MORAVĚ ČECHY!

 

Jméno Česko, anglicky Czechia, které zahrnuje i Moravu,  je tu mj. i proto,  aby se celé České republice neříkalo Čechy (Bohemia), jako např. zde:
 

1) Brno je údajně druhé největší město Čech - viz odkaz.
2) Břeclavsko údajně leží v Čechách - viz odkaz.
3) Lednice na Moravě prý leží v Čechách (Bohemia) - viz odkaz.

4) Karel Schwarzenberg navrhuje pro celou Českou republiku jméno Bohemia - tedy Čechy (!) - viz odkaz.
5) Boty s moravským znakem mají na sobě místo Czechia, nebo Moravia nápis Czech (Čech, čeština).  - viz odkaz.

 

Další - a nejrozsáhlejší - důkazy o tom, že se jména Česko i Czechia používala jako pojmy pro celé území dnešní České republiky, objevil historik a diplomat Jiří Šitler:


LN Běžně se uvádí první výskyt názvu Česko v roce 1777. Vy jste nasel výskyt starší. Můžete popsat, kde to bylo a v jakém kontextu je použit?

Vyskytuje se v knize vytištěné roku 1704 a je o to zajímavější, že jde vlastně o jakéhosi zeměpisného průvodce po mariánských poutních místech po celém světě. Z latiny jej přeložil známý vlastenec a propagátor Češtiny Antonín Frozín. Kniha nese titul Atlas Marianus, jejím autorem byl jezuita Wilhelm Gumppenberg a v originále vyšla v několika verzích v letech 1657-1672.

 

LN Byl tehdy ten výraz adekvátní tomu, jak jej chápeme my, tedy název pro české země včetně Moravy a Slezska?

Autorovo geografické vidění světa odpovídá tomu, jak jej na tzv. asistence a provincie tehdy dělili jezuité. Jezuitská „Česká provincie"(provincia Boemiae) zahrnovala Čechy, Moravu i Slezsko a přesně tak používá termín „regnum Boěmiae"i Gumppenberg -zahrnuje do něj výslovně kromě „vlastních Čech"(Boěmia proprie dieta) i Kladsko, „východní Moravu", „západní Moravu", „Horní Slezsko"a „Dolní Slezsko". V úvodu k atlasu vysvětluje Gumppenberg ve Frozínově překladu: „Já ku příkladu Vlasko, Německo, Nyderlandsko, Česko, Polsko, Uhersko dřívěji psáti nebudu mocti, leč dřívěji celé Fransko (...) vodbydu. Ani zaseji to Francouzsko nebudu mocti pod péro vzíti, leč dřívěji Španělsko celé s přináležejícími krajinami popíšu. Zase Španělsko nezačnu psáti, až Luzitánské krajiny a království přeběhnu."Všechny zmiňované regiony víceméně odpovídají jezuitským asistencím nebo provinciím, s výjimkou Uher, které vlastní provincii neměly, protože podstatná část území byla tehdy okupována Turky. Pojem Česko zde tedy jednoznačně označuje území celé Koruny české. Jsem přesvědčen, že ho znalec českého jazyka Frozín použil úmyslně; jinak používá označení Čechy.

 

LN Také jste posunul první výskyt výrazu Czechia. Kde a v jakém kontextu byl použit?

Výraz Czechia byl v latině 17. a 18. století používán velmi často jako synonymum pro slovo Bohemia, byla to jakási dobová móda; občas se vyskytla i varianta Cechia, nebo dokonce Zechia, protože podle tehdejších učeneckých teorií měli být Češi potomci maloasijského antického kmene Zechů. Najdete tisíce dokladů na nápisech, v historických dílech, divadelních hrách, básních, ba i v přírodopisných traktátech. Divím se, že stoupenci názvu Czechia uvádějí kolem dokola   několik   stejných příkladů. Připadalo mi vždy nepravděpodobné, že by se slovo poprvé vyskytlo až u pobělohorského exulanta Pavla Stránského roku 1634, jak se běžně píše.

 

LN Hledal jste tedy ve starších tiscích?

Ano, když se rozpoutala současná diskuse, podíval jsem se namátkou do několika starých tisků a našel jsem hned několik předbělohorských příkladů v literatuře katolické i nekatolické. Nejstarší je z roku 1602 a je to oslavný hymnus na Jana Nepomuckého od Jiřího Bartholda Pontana. Nepochybuji ale o tom, že se najdou příklady mnohem starší.

Mnohem zajímavější je použití slova Czechia v knize z roku 1647 o českém povstání přisuzované Ludvíkovi Camerariovi. Camerarius byl totiž v letech 1622-1627 šéfem exilové vlády českého tzv. zimního krále Fridricha Falckého v Haagu. S trochou nadsázky by se dalo říci, že Bohuslav Sobotka a Lubomír Zaorálek nejsou historicky prvními Členy České vlády, kteří používají slovo Czechia.
 

Bez zajímavosti také není latinská hra uspořádaná u příležitosti korunovace Karla VI. českým králem roku 1723. Zde si totiž společně Čechy (Bohemia), Morava (Moravia) a Slezsko (Silesia) vzájemně gratulují, když jim pražské trojměstí (Tripolis Prage- na) zvěstuje uvedení krále a královny na trůn „Czechie". V tomto textu není Czechia prostým synonymem slova Bohemia, ale jakýmsi exaltovaným výrazem české státnosti.

 

 

Obraz: "Veřejné vyhlášení nálezu většího zemského soudu pod předsednictvím Karla VI. dne 15.října 1723." >>  Nimirum Libra atque Themis sunt Signa Leoni / Proxima, Sol Carolus, Czechia nostra Leo est.“ (tj.: "Zajisté Váhy a též Themis jsou znamení Lvu nejbližší, Slunce je Karel, Lev naše Czechia.")

 

LN To je ale použití v latinských textech, zatímco dnes řešíme použití slova Czechia v angličtině.

V angličtině nebyla frekvence slova Czechia zdaleka tak velká jako v latině; naší zemi se prostě říkalo Bohemia. Třeba roku 1626 známý anglický kartograf John Speed píše, že „neexistuje žádný problém, pokud se týče názvu této země". Ten prý „neutrpěl změny, jakými jsme prošli my, od Albionu k Británii, a od Británie k Anglii". Samozřejmě věděl, že existují Čtyři regiony - vlastní Čechy („Bohemia itself'), Morava, Slezsko a Lužice. Také věděl, že si sami Češi („Bohemians") ve svém vlastním jazyce říkají jinak - čili podle něj Zechové („Zechians"). Další autoři označují Čechy jako Czechians, Czechites nebo Zechs, ale vždy jde jen o doplněk k běžnému názvu Bohemians.

Od začátku 19. století začínají být více používána spojení Czechian provinces, Czechian language, Czech language, a to i samostatně.

Slovo Czechia se poprvé v angličtině objevuje roku 1841. Postupně  začne být používáno jako označení všech českých zemí. Až do 20. století ale stále dominoval název Bohemia, než se „schoval“  pod Czechoslovakia.

 

LN Co vás jako diplomata k tomuto výzkumu vede?

Vždy mě zajímaly dějiny identit. Jsem původní profesí historik a kdysi jsem psal práci Svaté Čechy Bohuslava Balbína, takže znám docela slušně prameny a vím, kde hledat. Dnes je to díky digitalizaci spousty starých tisků docela snadné. Vše, co zde uvádím, je proto výsledkem práce pouhých dvou víkendů. Svou pracovní dobu totiž musím samozřejmě věnovat úplně jiným věcem.

Ale připomnělo mi to, jak jsem kdysi, když jsem vyjednával odškodnění Českých obětí nacismu z Německa a Rakouska, těžko sháněl české historiky, kteří by byli ochotni zpracovat analýzu v přesně daném termínu (jako podklad pro další kolo vyjednávání) na přesně dané téma. Naši akademici nejsou, byť se jim nabízí atraktivní, a tehdy dokonce placené aktuální téma, ochotni, byť na chvíli, opustit svůj projekt ani své tempo práce. Musel jsem tehdy angažovat studenta, který se výborně osvědčil.

 

LN Proti výrazu Czechia se dnes na Moravě dokonce i demonstruje.

Pokud vím, tak demonstrovala asi stovka lidí, to mi jako masový protest nepřipadá. Na jednu stranu trochu nálady na Moravě chápu. I mne obyvatelé Prahy připadali arogantní, když jsem do metropole v osmnácti letech přišel z východních Čech. Navíc není možné Moravany a Slezany degradovat na jakousi etnografickou skupinu v rámci českého národa na úrovni Chodů.

Na druhou stranu pokud se dnešní tzv. moravisté pokoušejí Moravu očistit od Češství, amputují z ní část identity, která k ní neodmyslitelně patří. A to zdaleka ne až od dob národního obrození, jak se dnes rádo tvrdí. Brněnský historik Wihoda poukázal na řadu pramenů již z doby knížecí, kdy byl pojem Čechy použit i pro území Moravy. A pro Karla staršího ze Zerotína, přímo ztělesnění moravského zemského patriotismu a nedůvěry k Praze, byl česky mluvící Moravan „přirozeným Čechem".

Není pravda oblíbené tvrzení, že podobné smýšlení bylo omezeno na české bratry, jako byl právě Zerotín nebo třeba Komenský a překladatel Bible kralické Jan Blahoslav. I katolický biskup olomoucký Stanislav Pavlovský se doložitelně sám označoval střídavě za Slezana (podle místa narození), za Moravana (podle místa působení) a Čecha (podle příslušnosti ke Koruně české a jako Český královský kaplan). Ale rozdíl je v tom, že moderní nacionalismus nepřipouští takovou mnohovrstevnatost a nejednoznačnost. Nutí k tomu, aby se člověk rozhodl - buď budeš Čechem, nebo Moravanem, nebo Vietnamcem... Ale proč by člověk nemohl být třeba hrdým Moravanem vietnamského původu a zároveň hrdým Čechem jako občan České republiky?

 

 

 

LN Nebylo by lepší vymyslet ně­jaký nový název, který by odrážel i moravskou a slezskou svébytnost a zemský patriotismus?

Neměli bychom nic přejmenovávat nebo nově vymýšlet. Název Česká republika byl poprvé použit již zmíněným Pavlem Stránským roku 1634 (i když on latinským slovem „respublica"myslel „stát") a v moderní době, pokud vím, roku 1915 Moravanem, rodákem od Slavkova a pozdějším Československým diplomatem Janem Kyjovským. Jako formální název našeho státu nám sluší. Pokud se krátké, respektive zeměpisné formy   v  angličtině   týče,  ani zde bychom neměli být zbytečně kreativní. Slovo Bohemia, které se historicky v latině a angličtině nejvíce používalo, asi nemůžeme použít, pokud se i nadále formálně anglicky jmenujeme the Czech Republic. Název Czech Lands by historicky sice obstál, ale v podobě Czechlands už je to neologismus. A tak nám zbývá ta Czechia, v češtině Česko, na teritoriu historických zemí Čechy, Morava a Slezsko.

K obdobnému výsledku dospěl třeba i vývoj ve Švédsku, kde nyní pracuji. To se skládá z historických regionů Svealand (původní Švédsko), Götaland a Norrland a pro celou zemi byl použit název Sverige (původně synonymum pro Svealand). Teprve od roku 1974 nese panovník titul král Švédska, do té doby to byl král Švédů, Gótů a Vendů. Stejně tak Švýcarsko (Schweiz) nese jméno jediného kantonu Schwyz. A v sousedním Bavorsku to vyřešili tak, že celou zemi nazvali Bayern a ta se skládá z historických území Baiern čili Altbayern (Starých Bavor), Franken a Schwaben.

Jména Czechia/Česko jsou výsledkem diskuse, která u nás probíhá neuvěřitelných 23 let, v odborných grémiích, v Senátu, v tisku. Nechápu ty, kteří se nyní probudili a jsou pobouřeni, že vše proběhlo bez diskuse - kde po celou dobu byli? To už lépe rozumím tzv. moravistům, ti mají alespoň nějaké argumenty, i když z mého pohledu třeba pomýlené. A za úplně bizarní považuji nápad uspořádat referendum o anglickém názvu země u nás, kde anglicky slušně hovoří něco přes 17 procent občanů.


Zdroj: LN a PressReader

https://www.pressreader.com/czech-republic/lidove-noviny/20160427/281552290047524

 

DVĚ PODOBNÁ SLOVA - RŮZNÉ VÝZNAMY.  NEJEN V ČESKU!

Ačkoli se jméno Česko (Czechia) podobá jménu Čechy (Bohemia), mají tato dvě jména již asi 200 let různé významy.  Přenesení či rozšíření významu z části na celek, v případě názvu historické země či území na celý stát není v evropském kontextu ničím výjimečným - příkladem mohou být:

 

Rakousko (Ober- a Niederösterreich)

https://cs.wikipedia.org/wiki/Horn%C3%AD_Rakousy

https://cs.wikipedia.org/wiki/Doln%C3%AD_Rakousy

 

Francie (Île-de-France)
https://cs.wikipedia.org/wiki/%C3%8Ele-de-France

Švýcarsko (Schwyz)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Schwyz

Finsko (Varsinais Suomi)
https://cs.wikipedia.org/wiki/Vlastn%C3%AD_Finsko

Chorvatsko (Središnja Hrvatska)
https://cs.wikipedia.org/wiki/St%C5%99edn%C3%AD_Chorvatsko

Případ České republiky se vyznačuje dosti arbitrárním chápáním platnosti pojmu "Čechy". Ač s Čechami těsně spjaté, zůstávala svébytnost Moravy a Slezska v průběhu dějin poměrně výrazná. Totéž však lze říci o historických územích, která jsou součástmi dnešního Rakouska (Štýrsko, Tyroly, Solnohradsko...), a přesto v rakouském prostředí nikdo název "Rakousko" používaný pro celé dnešní území Rakouské republiky nenapadá. Je tedy zcela obvyklé říkat např., že "Štýrský Hradec je druhým největším městem Rakouska", přestože Štýrský Hradec leží ve Štýrsku a ne na území historického Rakouska (Österreich ob und unter der Enns).
 

Zdroj: Spor o užití slova Česko / Wikipedie
https://cs.wikipedia.org/wiki/Spor_o_u%C5%BEit%C3%AD_slova_%C4%8Cesko