► CZECHIA A HISTORIE
Historie: Czechia, tradiční značka prověřená časem.
K popisu historických událostí, k nimž došlo na našem území před vznikem republiky, lze použít pouze nepolitické jméno Česko/Czechia.
Příklad: Karel IV. se nenarodil v "České republice", ale v Česku, protože České království leželo, stejně jako Česká republika, na území Česka.
► Czechia už v 16.století? Ano!
Rozhovory s diplomatem a historikem Jiřím Šitlerem:
Czechia si to bude muset protrpět (Lidové noviny, 1.7.2017) / NÁZORY V MÉDIÍCH:
Česko je starší, než se myslelo (Lidové noviny, 27.4.2016) / NÁZORY V MÉDIÍCH:
From Bohemia to Czechia (in English) (Radio Praha, 12.7.2016) / ENGLISH version
https://czechia-cesko.webnode.cz/rozhovory/
► K peripetiím vývoje názvů našeho státu od roku 1918
Poutavý rozbor jména Czechia v čase a prostoru
(Zdroj: PhDr. Libuše Čižmárová, CSc., Naše řeč, Ústav pro jazyk český Akademie věd ČR)
(Zdroj: PhDr. Libuše Čižmárová, CSc., Akademie věd ČR)
JAK ŠEL ČAS:
► 16.století - první výskyt jména Czechia v roce 1541
1) První historicky doložený záznam lze nalézt v Kronice české Václava Hájka z Libočan v roce 1541. V kronice je použit pravopis Cžechya. Hájek přichází s návrhem, aby se zavedl pojem Czechia (Cžechya) pro širší území přesahující území Čech (Bohemia).
2) Další prokazatelný historický záznam názvu Czechia se objevil roku 1569 v latinsky psaném úvodu ke knize Jana Blahoslava.
► 17.století - jméno Czechia se objevuje v dalších dokumentech
Jméno Czechia lze najít v publikaci od Jiřího Bartholda Pontanuse z Breitenberka již v roce 1602 v knize Hymnorum sanctorum de beatissima virgine Maria et S. Patronis Bohemiae Libri Tres, Praha 1602:
"Inter tot celebres Czechia quos colit patronos, minimus non celebraberis votis Iane sacer, presbyter optime, prognate a Nepomutio..." (t.j. "Mezi mnoha patrony, které Česko uctívá, neméně budeš uctíván, svatý Jene, vynikající knězi!")
Z roku 1616 je latinsky psaný text od Jana Campanuse Vodňanského (1572-1622), spisovatele, hudebníka, básníka a humanisty:
"Cechias seu Bohemia heneta iudicum, ducum, regumque, qui veterum Boiorum sedes ab henetis occupata tenuerunt, skiagrafían complexa, et invictissimo monarchae, accdn. dn. Matthiae E. N. I. Roman. imperatori, Hungariae et Boh. regi potentissimo &c dno. clementissimo consecrata." neboli: "Česko a Čechy aneb celkový nástin sudích, knížat a králů, kteří spravovali domov starých Bóiů obsazených českým kmenem".
► 18.století - používání jména Czechia v latině
"Pietas Czechiadum posteris posuit" / "Umístěno pro trvání zbožnosti Česka i v budoucnosti".
Czechia na obraze z roku 1723:
"Veřejné vyhlášení nálezu většího zemského soudu pod předsednictvím Karla VI. dne 15.října 1723."
Nimirum Libra atque Themis sunt Signa Leoni / Proxima, Sol Carolus, Czechia nostra Leo est.“ - "Zajisté Váhy a též Themis jsou znamení Lvu nejbližší, Slunce je Karel, Lev naše Česko."
Na soklu pomníku Jana Nepomuckého z roku 1765 před kostelem v Mariánském Týnci se vyskytuje jméno Czechia. Překlad z latiny zní: "Bezúhonnému knězi, mlčenlivému zpovědníkovi města pražského, slávy Česka potěše - sv.Janu Nepomuckému".
Jméno Czechia v latině naleznete i na soklu pomníku sv. Václava z roku 1761 v Libochovicích:
VIR SANCTVS WENCESLAVS INVICITVS REX CZECHIAE LAVREAVIT LEONEM GLORIOSE.
F. B. WENCESLAVS HNEDETZ DEDICAT A 1761
"Muž svatý, Václav, nepřemožitelný král Česka, slávou Lva ověnčený.
F.B.Václav Hnědec 1761"
► První použití jména Czechia v angličtině (1795)
První historický záznam o používání slova Česko v angličtině (Czechia) pochází z roku 1795 (v novinách Hampshire Chronicle, Anglie).
► 19.století (1841 a 1866) - další používání jména Czechia v angličtině
Vlevo: H. a T.Rose: "A New General Biographical Dictionary Projected and Partly Arranged" - 1841
Vpravo: Zpráva o situaci na bojišti z prusko-rakouské války v australském deníku "The Mercury" - 23.5.1866
► Czechia v české státní hymně již v roce 1871 !
Kde domov můj / Where is my home? Czechia, my dear fatherland!
V prvním překladu české státní hymny do angličtiny z r. 1871 jsou "země česká" přeložena jako Czechia.
Autor: Josef Václav Sládek
► Čechy + Morava v 19.století
Sbližování Čechů s Moravany - myšlenka slovanské vzájemnosti
Šlo o to, že jedině vzájemnou spoluprací, pomocí a sjednocení Slovanů lze odolávat jiným národům. Tato myšlenka se ostatně historicky potvrdila jako správná a ti, kdo dnes usilují o přesný opak, t.j. např. o odtržení Moravy od Čech tak, ať už vědomě, či nevědomě dávají jiným národům signál k tomu, že jim odolávat nadále nechceme, neboli, že jsme rezignovali na svůj pud sebezáchovy. První krok jsme udělali už při rozpadu silného Československa v roce 1993. Dva malé státy bylo mnohem snadnější ekonomicky zničit, než jeden stát velký. Odolávat jiným národům z pozice malého Česka, nebo Slovenska je teď mnohem těžší, než z pozice velkého Československa. Jak bychom se asi byli schopni bránit, kdyby se Česko ještě zmenšilo na samostatné Čechy a Moravu? Komu by to prospělo? Vždyť už v době konstituování moderního českého národa a ústupu zemských sebeidentifikací v 19. století se česky hovořící Moravané přihlásili k češství. Slovanské Moravany označuje za Čechy též Ottův slovník naučný z konce 19.století a německé encyklopedie Meyers Konversations-Lexikon (z roku 1878) a Brockhaus' Kleines Konversations-Lexikon (z roku 1906). Zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/Moravan%C3%A9
► ČECHIE a české země
Už bájná Čechie byla patronkou všech českých zemí. Protože mezi české země, či chcete-li země Koruny české, patřila i dnešní Morava a Slezsko, nelze akceptovat argumenty odpůrců jména Czechia, když se odvolávají na to, že Čechie znamená pouze Čechy. Zjevně to není přesné, když odvážné Čechii záleželo i na bezpečnosti a prosperitě Moravy. https://cs.wikipedia.org/wiki/Čechie_(postava). Dovolím si vyjádřit názor, že některým odpůrcům jména Czechia naopak o prosperitu Čech nejde a preferují jen zájmy Moravy. To by nevadilo, pokud by současně respektovali ideály, na kterých je založeno soužití všech českých zemí, mj. i ten, že se naše národy již dávno dohodly na tom, že budeme užívat i společné přídavné i podstatné jméno český, Česko. A že obyvatelé Česka budou Češi. Což nijak nepoškozuje existenci Moravanů, a Slezanů, stejně jako např. v Německu stále žijí Bavoři nebo Sasové a současně jsou hrdými Němci.
Pokud jde o tvrzení, že anglické jméno Czechia je česky Čechie, tak to dnes již opravdu dávno neplatí. Czechia je Česko. Jako souhrnné označení pro Čechy, Moravu a Slezsko se jméno Czechia v angličtině používá už přes sto let bez ohledu na to, nakolik české jméno Čechie znamená, či neznamená totéž. Protože je to v zásadě jedno, jelikož obě jména, české i anglické, prošly nezávislým jazykovým i významovým vývojem. Zde je důkaz - ukázka jména Czechia v historických novinách.
► 20. století - jméno Czechia v mnoha zahraničních novinách - stovky důkazů
► https://www.britishnewspaperarchive.co.uk/search/results?basicsearch=czechia
► 20. století - jméno Czechia v australských novinách (1939)
Jeden z mnoha důkazů, že Czechia není žádný novotvar, který nikdo nikdy nepoužíval
Australský novinový archiv:
1866
1939
► https://trove.nla.gov.au/search/advanced/category/newspapers?l-artType=newspapers&keyword=Czechia
► https://trove.nla.gov.au/newspaper/result?q=Czechia
►https://trove.nla.gov.au/newspaper/article/55754258
► 20. století - jméno Czechia v českých novinách (1939)
ČESKOSLOVENSKO, Národní listy - 1939:
"Anglický název Czechia (česky Česko) pro Čechy a Moravu není špatný, je krátký, výstižný a pro Angličany snadno vyslovitelný".
V roce 1921 existovaly proti "strašnému" jménu Czechoslovakia podobné námitky, jako dnes proti jménu Czechia. Czechoslovakia se nelíbila ani bratří Čapkům... Tehdejší vláda ale správně rozhodla o tom, že jméno Czechoslovakia je nutno propagovat a názory laické veřejnosti nelze brát v úvahu jako dominantní. Je skvělé, že se dnešní politici z historie poučili a začali také propagovat jméno Czechia - tak jako jejich předchůdci.
90. léta 20.století - první vlna podpory jménu Czechia ze strany úřadů a vlády
V novodobé historii bylo jméno Czechia již v 90.letech doporučeno k používání Ministerstvem zahraničí a Ministerstvem školství.
Konkrétně jméno Czechia doporučili:
- 17.března ´98 JUDr. Jan Winkler, náměstek ministra zahraničí
- 5.října ´99 Eduard Zeman, ministr školství.
Státní instituce přesto svévolně tato doporučení nadále ignorovala, na což poslední dobou intenzivně upozorňují některé občanské iniciativy, snažící se tuto chybu napravit. Jejich snahu v roce 2015 podpořili i nejvyšší státní představitelé ČR: Bohuslav Sobotka - předseda vlády ČR, Milan Štech - předseda Senátu, Jan Hamáček - Předseda Parlamentu i prezident republiky Miloš Zeman. Opakovaně zdůraznili, že nejde o jejich nápad, ale že pouze připomínají doporučení odborníků – jazykovědců z roku 1993, kteří se jednomyslně přiklonili k tomu, že Czechia je jediným možným anglickým překladem jména Česko, a že souhlasí s jeho větší popularizací.
Rok 125 n.l. - vyvrácení mýtu o tom, že jméno Czechia připomíná koncovkou -ia nějaké zaostalé státy z Východu.
Koncovku -ia měla většina států Evropy už 125 let po narození Krista! Italia, Germania, Polonia, Britannia, Sardinia, Sicilia, Dalmatia, Hispania, Lusitania, Panonia, Gallia, Thracia, Galatia... Viz. historická mapa.
https://upload.wikimedia.org/wikipedia/commons/b/bb/Roman_Empire_125.png
► A co jméno Česko? Má toto jméno historické kořeny? A označovalo se jménem Česko i v minulosti území celé dnešní České republiky? Rozhodně ano!
Úryvek: "Já ku příkladu Vlasko, Nyderlandsko, Česko, Polsko, Uhersko dříveji psáti nebudu mocti, leč dřívěji celé Fransko s krajinami k němu promíšeně přilezlými vodbydu." (Atlas Marianus, autor: Wilhelm Gumppenberg.
Českem je zde myšleno území zahrnující Čechy, Moravu, českou část Slezska a tzv. České Rakousy, kam patří Vitorazsko, Valticko a Dyjský trojúhelník, které byly do roku 1920 součástí Dolních Rakous.
A podobně je to i s názvy jiných zemí: Rakouskem se označují země Ober a Niederösterreich, Polsko je vytvořeno Wielkopolskem a Malopolskem a třeba Chorvatsko Središnjou a Hrvatskem.
Během 18.století se pojmy Čechy a Česko ještě občas objevovaly jako synonyma. Ale v 19.století se již jednoznačně významově oddělily a Českem se opět začalo označovat širší území zahrnující i Moravu a Slezsko.
Zdroj: Academia, 2014 https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=725
Slovák Ján Kollár označení Česko použil i v básni Slávy dcera, která vyšla v roce 1832, a najdeme ho i v časopise Čechoslav či u básníka Boleslava Jablonského, jednoho z nejoblíbenějších našich básníků XIX. století, autora Písní milosti.
Po vzniku ČSR v letech 1918-1920 jsme se jmenovali Česko-Slovensko a jméno Česko tak bylo oficiální.
Česko se znovu objevuje jako oficiální v roce 1960 ve Slovníku spisovné češtiny jako označení české části československé federace, tedy ČSR, neboli České, tehdy socialistické, republiky. V té době je v tomto slovníku Česko uvedeno jako výraz zastaralý, ale již v roce 1978 je Česko charakterizováno jako název běžně používaný.
V roce 1993 po rozpadu Československa dostala Česká republika na základě pověření vlády od Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního oficiální jednoslovné označení Česko. Odmítání názvu Česko pramení z faktu, že za vlády habsburské monarchie byl tento název nežádoucím. Vídeň totiž měla snahu oslabit zemské vlastenectví a přispívat tak k odcizování Čech, Moravy a Slezska. (Být proti jménu Česko, anglicky Czechia tedy znamená podporovat česko-moravskou nesnášenlivost.)
Karel Hvížďala - O Česku a slimácích
https://plus.rozhlas.cz/karel-hvizdala-o-cesku-a-slimacich-6547935
Že se Česko jako pojem pro celé území Čech, Moravy a Slezska objevuje už
v 19. století, lze dohledat mj. v Akademické příručce českého jazyka, na stranách 212-213:
"V průběhu 19.století se jméno Česko objevovalo sice poněkud méně často, zato však již také jako název pro celé české země (tedy pro Čechy, Moravu a českou část historického Slezska ..."
Vydalo nakladatelství Academia, 2014.
Internetová verze zde:
https://prirucka.ujc.cas.cz/?id=725
Odkaz na objednání knihy zde.
Ve 20.století se o tom, že Česko je krátký výraz pro Českou (tehdy soc.) republiku, píše ve Slovníku spisovné češtiny pro školu a veřejnost na straně 762:
Česko, -a s, = Česká socialistická republika, ČSR
Vydalo nakladatelství Academia, 1978.
CZECHIA A ÚSTAVA
Jméno Československo / Czechoslovakia také nebylo v Ústavě ! Ústava tedy nebrání používání krátkého jména. Ani Czechia tedy v Ústavě být nemusí, a může se používat.
Československo nebylo v Ústavě, a přesto se používalo:
- ani v roce 1920 ... https://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1920.html
- ani v roce 1948 ... https://www.psp.cz/docs/texts/constitution_1948.html
Stejně tak v Ústavě České republiky logicky není Česko, a také se používá.
- od roku 1993 ... https://www.psp.cz/docs/laws/constitution.html
Dovětek:
Dovětek: Dáme přednost tradicím, nebo povrchním pocitům?
Příslušníci jiných národů by byli na jméno svého státu, které má tak dlouhou tradici, hrdí. A co Češi? Jsou rádi, že se konečně našlo nadčasové jméno pro jejich stát, jméno, na kterém se shodly desítky odborníků, jazykovědců, geografů, ale i politiků? Nejsou! Odmítají fakta, odmítají tradice, odmítají vlastní historii, podléhají jen dojmům, pocitům a neověřeným informacím, které jim servírují noviny, televize, internet... Dokonce i šlechtic Karel Schwarzenberg vůbec nechápe, že Bohemia jsou jen Čechy bez Moravy !!!
Češi, proberte se, jménem, za které stojí za to bojovat je jedině Czechia [čekia] - není to nápad Miloše Zemana, je to jméno s mnohasetletou tradicí, jméno celého státu, zahrnujícícího Čechy, Moravu i Slezsko.
► Důležité! Stále platí obě jména - dvouslovné i jednoslovné - tak jako kdysi:
Dříve: Czechoslovak Republic / Czechoslovakia >> Dnes: Czech Republic / Czechia

* * *